Australopithecus

Australopithecus je rod vymřelých hominidů, který patří k linii vedoucí k člověku. V překladu znamená „jižní opice“, protože žil na jihu Afriky. Dlouho byl považován za nejstaršího známého hominida, dokud jej geologickým stářím nepřekonaly rody jako Sahelanthropus nebo Ardipithecus.

Podle současných představ žili na rozhraní třetihor a čtvrtohor, tedy asi 4 až 2 miliony let před naším letopočtem. Žili na území Afriky ve stepích a lesostepích. Australopitékové byli již vzpřímení, lebka připomínala spíše lebku opice (mozkovna měla objem 500 cm³),  chrup se už blížil dnešnímu člověku– špičáky se téměř zarovnaly s ostatními zuby. Australopitékus měřil kolem 120 cm a vážil zhruba 35 kg (asi jako dnešní osmileté dítě). Měl výrazné nadočnicové oblouky.

Živil se převážně rostlinnou potravou – sběr plodů a drobných živočichů. Žil v tlupách pod převisy skal nebo pod jednoduchými přístřešky z křoví a větví. Používal nejjednodušší nástroje z kostí, klacků a kamenů. Největším nalezištěm australopitéka je východoafrická Keňa, Etiopie a Tanzanie.

OBJEVY

První ostatky popsal v roce 1925 Raymond A. Dart. Pro poznání způsobu života rodu Australopithecus byly významné především nálezy otisků stop v Laetoli a nález kostry Lucy, samice druhu Australopithecus afarensis (1978).

V současnosti se rozeznává 7 - 9 druhů, žijících v dlouhém časovém intervalu téměř 3 milionů let ve východní a jižní Africe. V roce 1995 byla navíc v Čadu objevena spodní čelist druhu Australopithecus bahrelghazali. Jedná se o prvního australopitéka, známého z prostoru východně od Velké příkopové propadliny, který ukazuje, že australopitékové museli v minulosti obývat mnohem větší prostor, než se dříve předpokládalo.

DRUHY

ANAMENSIS

Australopithecus anamensis žil na území dnešního státu Keňa asi před 4 miliony let. Byl bipední a schopný šplhu. Podle stavby zubů se předpokládá, že byl všežravý a svou potravu si opatřoval sběrem plodin. Spekuluje se, že je vývojovým základem všech australopitéků.

AFARENSIS

Australopithecus afarensis byl pojmenován v roce 1978 D. Jonhansonem a Tim Whitem. Je to jeden z více prozkoumaných australopitéků, díky mnohým nálezům. Bylo nalezeno více než 300 fosilií tohoto druhu převážně v Tanzanii, Keni a Etiopii. Australopithecus afarensis žil přibližně před 4,1 až 2,7 milionu let.

Hlavní znaky A. afarensis:

·         Nízké čelo

·         Kostěný oblouk nad očima

·         Plochý nos

·         Zubyjsou podobné dnešnímu člověku

·         Pánev a kosti nohy jsou podobné dnešnímu člověku

·         Samice byly menší než samci

Australopithecus se zřejmě často pohyboval na stromech, protože jeho prsty a chodidla byly více zahnuty a delší než prsty a chodidla dnešního člověka.

AFRICANUS

Raymond Dart nalezl v listopadu roku1924 lebku, která připomínala lebku nedospělé opice. Raymond Dart prohlásil, že tato lebka je lebka předků dnešního člověka a pojmenoval tento druh Australopithecus africanus. Stejně jako lebka opice i tato lebka měla protáhlý obličej, malou mozkovnu, ale chrup se významně odlišoval od chrupu opice. Australopithecus africanus se vyskytoval v období před 3 až 2,5 milionu let.

GARHI

Australopithecus garhi existoval pravděpodobně v období před dvěma až třemi miliony let v regionu Etiopie. První pozůstatky A. garhi, které byly nalezeny, byla lebka, zuby a kosti končetin. Nalezeny byly Berhanem Asfawem a Timem Whitem. Byl to důležitý a překvapující nález, protože Garhi, i přestože měl malý mozek, už používal a vyráběl nástroje k rozdrcení kostí zvířat, aby se dostal k výživnému morku. Ještě před objevením australopitéka garhi byl za prvního tvora schopného používat nástroje považován až rod Homo. Australopithecus garhi je tedy považován za propojení mezi rody Australopithecus a Homo.