Homo sapiens

Druh rodu Homo, člověk, z čeledi Hominidae. Zahrnuje 4 až 5 fosilních a jeden žijící poddruh.

Fosilní poddruhy: Homo sapiens soloensis, Homo sapiens steinheimensis, Homo sapiens neanderthalensis, Homo sapiens rhodesiensis, Homo sapiens palestinensis. Jediný žijící poddruh: Homo sapiens sapiens, člověk rozumný, a to současný i předvěký. Před tímto člověkem žil neandertálec (pračlověk), k němuž patří všechny zmíněné vymřelé (fosilní) poddruhy Homo sapiens.

Kosterní pozůstatky neandertálců jeví velkou tvarovou variabilitu. 

Neandertálec se svými tělesnými znaky řadí na vývojový stupeň mezi opočlověkem a současným člověkem. 

Byl značně robustní postavy, jeho tělesná výška dosahovala asi 155 až 160 cm. 

Pohyboval se téměř vzpřímeně. Velmi masívní lebka se vyznačuje nadobočním valem, u klasických neandertálců je vcelku plochá klenba. 

Hlava byla skloněna dopředu a vyznačuje se velmi robustní obličejovou kostrou s plochým nosem.

Neandertálec žil v Asii, Africe i v Evropě. Kostrové pozůstatky neandertálce byly poprvé nalezeny roku 1848 v Gibraltaru, ale pozornost tomuto nálezu byla věnována až po nálezu pozůstatků v Neandertalu u Düsseldorfu (1856).

Na konci období würmu byl neandertálec vystřídán předvěkým člověkem rozumným, Homo sapiens sapiens. 

Tento člověk znal oheň, byl lovcem a sběračem. 

Žil v tlupách. 

Měl již složité kulty (například pohřební a lovecké).

Předvěký člověk byl před chůdcem člověka současného. 

Měl již plně vyvinuté rozumové schopnosti, vyznačoval se abstraktním myšlením a řečí. 

Tělesnou stavbou se takřka neliší od současného člověka. 

Nejstarší formy jsou známy z mladšího paleolitu, asi před 35 tisíci lety. 

Formoval se především v Evropě a v Přední Asii, ve střední, jižní a východní Asii a v Africe. 

V tomto období a na těchto místech se pravděpodobně začala vyvíjet dnešní velká plemena. 

Nejznámější naleziště předvěkého člověka jsou například Cro-Magnon, Aurignac a Chancelade ve Francii, Grimaldi v Itálii, Oberkassel v Německu, Kostyenki v Rusku, Saravak na Borneu, Florisbad v jižní Africe. V České republice byly objeveny pozůstatky například u Předmostí v Přerově, Dolních Věstonicích, Pavlově a v Mladči u Litovle. 

Dokladem abstraktního myšlení předvěkého člověka jsou mnohobarevné nástěnné malby, objevené v různých jeskyních ve Španělsku (Altamira) a ve Francii (Lascaux), i zvířecí sošky, popřípadě plastiky objevené například v Dolních Věstonicích a Cap-Blanc.